O projektu - Duhový most

Analýza potřebnosti realizace projektu Duhový most

v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů.

Dlouhodobě se ukazuje, že problematika práce s dětmi a mládeží, zvláště pak se speciálními potřebami vyžaduje nová řešení a různé další nebo inovované formy intervencí. Tyto záležitosti potřebují také poměrně značné finanční náklady. Jednou z významných možností jak problematiku podpořit je využití fondů EU v tomto případě speciálně Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů.

Důležitost problematiky, její význam a potřebnost realizace vhodných programů, projektů a aktivit dokládají významné dokumenty přijaté na celostátní nebo regionální úrovni. Dále se jedná o zkušenosti institucí a organizací ve školství a ve veřejné správě školství většinou v návaznosti a ve spolupráci s dalšími sociálními partnery, hlavně Úřady práce.

Jsou to například:

1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR,
2. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Plzeňského kraje,
3. výzkumy v oblasti systémů vzdělávání v oblasti práce s rizikovými skupinami,
4. potřeby v oblasti speciálního poradenství v Plzeňském kraji dokládané zkušenostmi z praxí PEPSY poraden,
5. potřeby v oblasti dalšího vzdělávání pedagogů pracujících s dětmi a mládeží se speciálními vzdělávacími potřebami,
6. údajů Úřadů práce o evidenci nezaměstnané mládeže.

ad.1.

V oblasti strategie rozvoje speciálního vzdělávání a poradenství jsou v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Plzeňského kraje stanoveny následující cíle:

Přizpůsobovat síť speciálních škol a školských zařízení Plzeňského kraje skutečným potřebám Plzeňského kraje.

Podporovat účelnou integraci dětí se zdravotním postižením do základních škol, popř. speciálních škol s jiným druhem či stupněm postižení.

Podporovat vzdělávání těžce mentálně postižených dětí a dětí s kombinovanými vadami v základní škole speciální podle přípravného stupně základní školy speciální nebo Rehabilitačního vzdělávacího programu.

Zajišťovat propojení oblastí školství, zdravotnictví a sociální zejména u těžce postižených dětí a dětí s kombinovanými vadami.

Pokračovat v zajišťování péče o děti s vývojovými poruchami učení a chování, včetně péče o děti s hyperaktivní formou poruch chování na bázi lehké mozkové dysfunkce.

Pokračovat v zajišťování péče o nemocné a zdravotně oslabené děti a žáky s respiračními potížemi.

Podporovat zkvalitnění technického vybavení speciálních škol a školských zařízení.

Plzeňský kraj podporuje integraci dětí se zdravotním i mentálním postižením do běžných základních škol. Zároveň podporuje integraci dětí ve školách pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami určených dětem s jiným stupněm či typem postižení. Pro úspěšnou integraci je předpokladem úzká spolupráce školy a rodiny. Na integraci dětí se zdravotním postižením se významně podílejí pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra.

V oblasti zájmového vzdělávání je mimo jiné vyjádřena podpora Plzeňského kraje participaci dětí a mládeže na programech a nových formách práce organizací pracujících s dětmi a mládeží a rozvoji dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků SVČ, vychovatelů ŠD a ŠK.

zaměřit se na tyto oblasti:

1. Zdravý životní styl – je důležité, aby mládež uměla posoudit a odhadnout svoje síly. Je nutné ukázat jí cestu, jak žít zdravě, uvědomit si zodpovědnost vůči svému zdraví.

2. Zvyšování sociální kompetence- rozvíjet sociální dovednosti, orientovat se v sociálních vztazích, uvědomovat si své chování vůči sobě i svému okolí, případně nést veškeré následky.

3. Chápat a respektovat pozitivní sociální klima, posilovat sebevědomí, umět se vyrovnat s neúspěchem, napomáhat formovat postoje k významným společenským hodnotám a po-sílit právní vědomí.

4. Pracovat s rizikovými skupinami, sociálně handicapovanými, nezaměstnanou mládeží, nabídnout jim kreativní využití volného času a s tím související prostorové zázemí.

5. Rozvoj otevřených klubů- bezbariérová centra, do sféry volnočasových aktivit zapojit klienty různého sociálního složení, různého věku, národnosti. Nenásilnou formou navázat spolupráci a využít jejich schopností, ve kterých by mohli vyniknout.

6. Práci s dětmi se specifickými vadami – poruchy učení, adaptační problémy, motorické poruchy i vady.

Spolupráce s nadačními fondy, celoročně v rámci regionu i celonárodně navázat na výchovnou práci ústavů pro mentálně postižené a stát se rovnocennými partnery v této práci se snahou pomoci jim snadněji se začlenit do života. Zapojit zdravé děti a mládež hravou formou do této práce, aby chápaly handicapované děti a mládež.

7. Naučit mladé lidi řešit konflikty

Adekvátně se chovat a reagovat správně na nejrůznější podněty z okolí, umět přijímat kritiku a sebekriticky vystupovat. Co je to konflikt a jak s ním můžeme konstruktivně nakládat.

8. Chránit životní prostředí

Neumíme se chovat správně k našemu životnímu prostředí, a proto je nutné intenzivně rozvíjet environmentální výchovu a v této oblasti působit zejména na vybrané sociální skupiny

Od nejútlejšího věku je možné zařazovat v této oblasti děti do programů ve spolupráci se středisky ekologie a výzkumu.

ad.2.

V letech 2001 – 2002 probíhal v rámci šetření MŠMT ČR, prostřednictvím pracovníků IDM MŠMT, ve SVČ výzkum, který měl napomoci v řešení problémů v práci s vybranými skupinami dětí a mládeže v ČR. Bylo konstatováno, že převážná část SVČ je připravena a ochotna pracovat s rizikovými skupinami dětí a mládeže. V roce 2004 jsem navázala na tento výzkum a provedla šetření v Plzeňském kraji, které jsem ověřila následným šetřením v roce 2006. Po rozboru a provedené analýze lze konstatovat:

Složení návštěvníků, jejich potřeby a požadavky

V tomto bodě jsem si stanovila otázku:

"Slouží tato zařízení jako bezbariérová centra širokému okruhu zájemců?“

Musím konstatovat, že výsledky mého výzkumu dokazují , že tomu tak zdaleka není. Dle výsledků rozhovorů s řediteli SVČ lze říci, že mnohá z těchto zařízení se brání tomu, aby se stala zcela otevřenými centry s bezbariérovými vstupy. Důvodů proto je hned několik:

• problémy s kontrolou příchozích
• špatné finanční prostředky
• nedostatek pracovníků
• plná vytíženost stávajících pracovníků
• vzdělávání v oblasti volného času je zanedbáváno a často vychází z přežitých představ a názorů
• nedostatek metodických materiálů
• dlouhodobá změna koncepce SVČ
• nedostatek zkušeností a vzorů
• vázne komunikace s vybranými skupinami

O práci ve střediscích pro volný čas mají zájem především děti ze základních škol ve věku od 8 do 9 let. Nedaří se zapojit skupinu dětí ve věku 13 – 15 let . Mládež ve věku nad 15 let navštěvuje tato zařízení převážně při spontánní činnosti. V pravidelné činnosti je zapojena pouze 20%. SVČ pracují i s veřejností, kdy podíl těchto ostatních klientů je zhruba 20%.

Práce SVČ v Plzeňském kraji s jednotlivými skupinami dětí a mládeže

Skupina	%ze všech SVČ	%ze SVČ, která již pracují
Talenti	50%	60%
Menšiny	5%	3%
Zdravotně handicapovaní	5%	2%
Sociálně znevýhodnění	28%	32%
Nezaměstnaní	12%	3%

Sociálně slabé skupiny

S některými sociálními skupinami pracuje v současnosti v Plzeňském kraji již 84% z 18 SVČ. Se sociálně znevýhodněnými pracuje 32% SVČ. Tuto skutečnost však v současnosti ovlivňuje fakt, že většina středisek volného času nemá k této práci dostatečné materiální vybavení, prostorové zázemí, ani personální podmínky. Ty se týkají jednak odbornosti pedagogických pracovníků SVČ, ale daleko větším problémem se jeví agregované normativy, které vyplývají z úbytku populace a s tím spojeným počtem potencionálních klientů. Tak se ve SVČ stává, že je vypracován kvalitní vzdělávací program pro vzdělávání a rozvoj volnočasových aktivit s podílem práce s těmito vybranými skupinami a nelze jej uskutečnit z důvodu nedostatečného počtu rozpočtovaných pracovníků. Práce s těmito skupinami dětí a mládeže je závislá mnohdy na úpravě pracovní doby pedagogů s posunem do dopoledních hodin, popřípadě nad rámec odpolední pravidelné činnosti.

V Plzeňském kraji působí osmnáct středisek volného času, která ve většině případech mají další svá detašovaná pracoviště. Ředitelé SVČ se shodují v názoru, že velkým problémem, přetrvávajícím při práci s rizikovými skupinami, dětmi a mládeží se speciálními vzdělávacími potřebami, je chybějící systém péče a jasně specifikovaná kritéria.

Při práci s etnickými minoritami jde ve velké míře o začlenění jednotlivců, převážně z romské populace, do stávajících kolektivů. Vytváření specifických kolektivů jen z romské populace ve většině případů nenaplňuje zájem jednotlivých SVČ o tuto práci, neboť začleňování této skupiny populace do činnosti je velmi dlouhodobý a složitý proces, který je závislý na místu působnosti, na multikultuře společnosti. Romské děti a mládež většinou projevují zájem jen o spontánní a příležitostné činnosti SVČ, které nejsou pravidelné. Zájem se odvíjí i podle finanční náročnosti, velký význam hraje ale i informovanost a spolupráce s romskými rodinami.My s nimi spolupracujeme v oblasti práce s nezaměstnanou mládeží v návaznosti na ÚP v Plzni.

Sociálně handicapovaní a nezaměstnaní

Práce se sociálně handicapovanou mládeží je vesměs realizována formou spontánních aktivit, příležitostných činností a zapojením těchto dětí a mládeže do zlepšování prostředí SVČ formou vlastních námětů a nápadů, realizovaných na bázi uměleckých a praktických činností s následným využitím. Navazujeme na výchovně vzdělávací proces a realizaci činností v rámci zdravého životního stylu, kdy se u těchto jednotlivců snažíme pěstovat zdravé sebevědomí a pochopení vlastní identity. S nezaměstnanou mládeží pracuje v současnosti asi 13% SVČ. Jedná se především o to, aby mladí lidé měli nějaké zázemí, kde by v průběhu celého dne mohli aktivně trávit svůj volný čas. Jsou zapojováni do činností jako spolurealizátoři některých aktivit, nabízíme jim vzdělávání v oblastech klíčových kompetencí, v některých případech jsou pro ně připravovány výchovně vzdělávací kurzy a rekvalifikační programy.

ad.3.

V oblasti zajišťování rovnosti příležitostí ke vzdělávání je třeba pokračovat v činnosti koordinační komise pro poskytování poradenských služeb na území Plzeňského kraje, jejímž úkolem je koordinace a tvorba pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství v Plzeňském kraji, zjišťování a analyzování potřeb poradenských služeb ve školách a školských zařízeních v kraji.

Podporovat zavádění školních poradenských pracovišť na školách, prostřednictvím pracovníků PPP a SPC poskytovat metodickou pomoc ustaveným školním psychologům a speciálním pedagogům. Podporovat vytvoření poradenského systému na úrovni školních poradenských pracovišť.

Dětí, které kladou zvýšené nároky na výchovu a vzdělávání neubývá, byly v každém období společenského vývoje. Z diskusí a vedených rozhovorů s pracovníky Pedagogicko-psychologické poradny v Plzni vzešel názor, že dětí je přibližně stejné procento, ale práce s nimi se výrazně v posledních letech zkvalitnila.

Jak se na řešení tohoto problému podílí naše společnost ?

Péče o tyto děti se specifickými vývojovými poruchami chování má u nás tradici. Pedagogové, psychologové a mnoho dalších odborníků má snahu pomoci rodině a škole, pokud již objevili některé vývojové poruchy, aby problém byl co nejméně bolestivý pro celé blízké okolí.

V pedagogicko psychologické poradně ( dále jen PPP) pracují s těmito dětmi individuálně. Metody práce přinášejí úspěch tehdy, když jsou o jejich účelnosti přesvědčeni učitelé. Metoda se stává účinná za předpokladu, že ten, kdo ji používá, ji neustále doplňuje, oživuje o vlastní teoretické i praktické zkušenosti, s následnou modifikací směrem k dětem, které pomoc tolik potřebují. V PPP dítě vyšetří, ale nemají možnost dalšího posouzení chování dítěte v kolektivu jeho adaptaci v cizím prostředí a v rámci vzdělávání.. Mnohé děti mají problém s chápáním instrukcí, ztrácí souvislosti při delším výkladu a pedagog nabývá na dojmu, že dítě nic nebaví. Proto je důležité je dále podněcovat, motivovat. Nové poznatky a dovednosti si osvojovat manipulací a objevováním, uspokojovat jejich sociální potřeby, které nutně doplňují citovou stránku, pocit bezpečí a pozitivního vztahu.

Uspokojování sociálních potřeb vyžaduje klidné, přátelské prostředí. Proto je mimořádně důležitá spolupráce PPP, rodiny a SVČ. Tato zařízení volně navazují na prováděná vyšetření a mohou poskytnout harmonicky a esteticky vyvážené přátelské neformální prostředí a napomáhat v rozvoji všech schopností. Společnou prací může pedagog a psycholog systematicky zkoumat další specifické chování těchto dětí a vidět je z naprosto odlišného úhlu pohledu než v PPP. Aktivity a ostatní kreativní činnosti se zaměřením na estetiku, sport, komunikaci a dramatickou výchovu tak mohou tyto děti vyvíjet za účasti odborníků v průběhu celého roku a co je podstatné, i o víkendech a všech prázdninách. Jako velice pozitivní jsou vnímány vzdělávací pobytové kurzy, kdy výuka i zábava je velmi přínosná zejména pro děti ve věku 11 až 15 let, v aktivní přípravě na nový školní rok. Zde je velmi pozitivně vnímána i spolupráce s rodinou. Rodiče jsou do těchto aktivit průběžně zapojováni a systematicky vedeni a informováni o všech zajímavých aspektech vedoucích ke zlepšení působení na děti se specifickými poruchami a speciálními vzdělávacími potřebami.Tato spolupráce s rodinou je vnímána jako velmi efektivní a naše pětiletá praxe v této oblasti to potvrzuje. Je velký rozdíl ve vnímání dítěte s poruchami učení ve výchovně vzdělávacím procesu školy a v neformálním prostředí.

Na základě těchto praxí ověřených zkušeností mohu konstatovat, že potřebnost tohoto projektu v Plzeňském kraji je nezbytná.

V tabulce uvádím počet klientů z oblasti diagnostikování v Pedagogicko psychologické poradně v Plzni, se kterými je nutné pracovat na základě potřebnosti ze strany jednotlivých pracovišť v PPP v sedmi oblastech Plzeňského kraje.

Pracoviště v rámci PPP v Plzni	Počet  dětí ve věku 11 – 15 let se kterými je třeba pracovat v rámci projektu - specifikace problémů
Domažlice	30
Klatovy	35
Plzeň- město	54
Plzeň- sever	40
Plzeň-jih	15
Tachov	40
Rokycany	50
celkem	264 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny děti ve věku 11 – 15 let, které budou zapojeny v klíčových aktivitách č.4,5,6 a 8.

ad.4.

Národní program rozvoje vzdělávání v ČR vymezuje nové směry vzdělávací a kutikulární politiky. V jejich intencích školy zpracovávají podle rámcových vzdělávacích programů školní vzdělávací program, kladoucí důraz na rozvíjení všech složek osobnosti žáků a studentů s cílem pomoci jim lépe porozumět světu, v němž žijí, získat znalosti a dovednosti důležité pro život a na základě vědomí vlastních kvalit a možností nalézt své místo jak v rodině, tak i ve společnosti a na trhu práce.

V tomto kontextu stoupá i význam osobnostní a sociální výchovy, která je zdůrazňována v nárocích ve vzdělávání 21. století, obsažených v dokumentech UNESCO a EU. Tato zaměřenost klade nové požadavky na ředitele škol, učitele a další pedagogické pracovníky, poradenské a další odborné pracovníky ve školství. Zvyšují se nároky na jejich osobnostní i odborné kvality, které jsou vyvolávány potřebou diferencovaných přístupů k žákům a studentům, podporujících rozvoj jejich osobnosti i potřebou posilování jejich schopností a dovedností umožňujících jim efektivně se orientovat a reagovat v náročných situacích zejména ve vztahu k problémovým žákům.

V této souvislosti lze konstatovat, že vzdělávání na pedagogických fakultách nemůže poskytnout budoucím učitelům a dalším pracovníkům ve školství všechny potřebné poznatky a zajistit jim rozvoj všech kompetencí, které budou ve svém profesním životě potřebovat. Některé kompetence si mohou osvojit až po získání konkrétních zkušeností v praxi, kdy se setkají se skutečnými problémy a ocitnou se v konkrétních náročných situacích.

Další vzdělávání realizované v rámci tohoto projektu respektuje uvedenou skutečnost, přihlíží k potřebám učitelů a dalších pedagogických pracovníků se zaměřením na rozvoj jejich profesních kompetencí a vytváření vhodných podmínek pro utváření pozitivního klimatu ve školách a školských zařízeních.

ad.5.

Šetřením na úřadech práce ve zkoumaných lokalitách spolupracujících subjektů bylo zjištěno, že většina uchazečů zde vedených není zapojena do žádných aktivit, zejména z důvodů finančních. Důležité v dalším vzdělávaní, popřípadě vtažení do aktivit vedoucím k naplnění všech forem rozvoje osobnosti a dalšímu vzdělávání a optimálnímu zapojení do společnosti, je dle názoru mladých lidí:

• participace,
• vzdělávání,
• zaměstnanost, odborné vzdělání, sociální integrace,
• blaho, osobní nezávislost, kultura,
• evropské hodnoty, mobilita, vztah k okolnímu světu a společnosti,
• orientace na trhu práce

Ve vzájemné participaci s UP, chceme zkvalitnit informační servis a poradenství se snahou o zavedení do praxe, formou klíčových aktivit v rámci projektu č.7,8,9,10.
 

Úřad práce	Počet uchazečů ve věku 15 – 18 let	Počet uchazečů ve věku 19 – 26 let
Plzeň - město	62	1030
Plzeň- sever	44	464
Plzeň - jih	25	336
Tachov	68	102
celkem	199	1932

Závěr:

Z provedené analýzy vyplývá, že projekt jednoznačně reaguje na celospolečenské potřeby, zohledňuje finanční náročnost práce se všemi blíže specifikovanými skupinami v Plzeňském kraji a podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti.